Místa ve Vídni, která stojí za to vidět

Takže pro všechny památkový a kavárnový junkies jako jsem já....

Poslední teplý víkend v roce, od 14. do 15. října, jsme si udělali výlet do Vídně. Měli jsme náladu využít nějaké lowcost rychlé cestování, protože nevyužít takový víkend by byla škoda. Jakmile se teplota dostane pod 10°C, nedostanete nás z domu. Fuj, zima.

Vyrazili jsme autem směrem na Brno po tom úžasném zpoplatněném kousku dálnice, z Brna pak přes Mikulov do Vídně. První den jsme strávili v obchoďáku G3 v Gerasdorfu. Nikam jsme nespěchali, z auta jsme si užívali hezké výhledy. Večer jsme se ubytovali ve čtvrti Liesing. I přesto, že tato městská část není nijak problémová, necítili jsme se tam nijak zvlášť dobře. Řekněme, že po páté hodině se tam potulovala "jiná" sorta lidí. Po úmorném hledání bankomatu, který byl na celou městskou část jen jeden, jsme už neměli náladu na nic jiného, než zalehnout do našeho apartmánu z Booking.com.

Ale když už se jednou vyskytnete v Liesingu, doporučuji zajít na místo, na které se nám podařilo zapomenout a mrzí nás to.

Wotruba church
Kostel Nejsvětější trojice se skládá z betonových bloků, vevnitř je krásný mramorový oltář a bronzové lustry a vůbec to potěší každého laického fandu architektury, jako jsem já.

Zdroj:fa.vutbr.cz

Tak a teď už moje fotky. Ráno jsme neváhali a vydali se hledat příjemnou kavárnu, jako praví kavárenští povaleči si přece nebudeme dělat snídani v apartmá, žejo. No to jsme ale měli. V blízkosti bytu žádná kavárna nebyla, ovšem ani autem to nebyla žádná velká sláva. Našli jsme si maličkatou pekárničku se třemi stolečičky kde se mačkali nepříjemně se tvářící rakušáci, vytáhla jsem svoji neotesanou němčinu, ztrapnila jsem se, a tak jsme potupně posnídali a dali si úplně basic kapůčo. Takže už abychom byli v centru. Vezmeme to pěkně chronologicky.

1. Palmenhaus, Zahradní labyrint na Schönbrunnu
V zimě by mě to asi moc neba, ale v tomhle počasí je to přímo ráj. Pohled, který se vám naskytne je naprosto božský. Rozkvetlé květiny a naprosto roztomilá budova Palmenhausu. Ideální na procházku, rande na lavičce. Vstup so zahrad for free, do Palmenhausu už nevím, ale bylo to docela dost :D

2. Veverky u Schönbrunnu

Co říct, bavily nás nejvíc. Vůbec se nebály, takže jsme pofelili docela dlouho.

3. Schönbrunn

Haha to jste nečekali žejo, a jinde byste si to nenašli. Je to totiž hrozně tajné místo, které vůbec nezná miliarda asijských turistů. Ale nám tenhle barokní zámek opravdu učaroval. Je to překrásné a prostorné místo, jako stvořené na odpočinek.

4. Gloriette

Vyjít kopec stojí za to, ten výhled je totiž okouzlující. A sedli jsme si na trávu, udělali si mini piknik, rebelové žejo. To se totiž nesmí. Ale to jen proto, že slibovanou kavárnu jsme tam nezastihli. Wikipedie lže??

5. Kalskirche

Blízko barokního kostela jsme měli zaparkované auto, kompletně zadarmo. Protože v neděli se na většině místech neplatí, ani v centru, jupiii. Náměstí je moc krásné, okolo kostela odpočívá spousta lidí. Za horkého dne se můžete osvěžit u vody. Paráda, romantika a tak.

6. Stephanskirche

Miluju gotický sloh, musím ale říct, že tento kostel nebyl můj šálek kávy. Ne, že by nebyl hezký. To teda byl, ale na Stephansplatz byly přímo davy lidí, bylo to neskutečně otravné. Neměli jsme si kam sednout, abychom se jednoduše pokochali. A ani ve stoje to moc nešlo, když to nás stále někdo drcal a ostatní vysoké budovy znemožňovaly výhled. Vevnitř na mě křesťanská atmosféra sice dýchla, ale ne tak jako jinde, například v Katedrále Svatého Víta. :)

7. Hundertwasserhaus

Podle Dana úplná patlanice, pro mě architektonický originální skvost. Jenže s tím skvostem to asi  končí. Viděla jsem a zdar. Každá kavárna v, u nebo s výhledem na Hundertwasser stála za nic. Byly takové ušmudlané, nehezké, nezajímavé. Takže v tuto dobu stále bez druhé kávy, stále BEZ SACHRU!!! A jestli se zvládnete nepostrkat s ostatními turisty, tak si to možná prohlédnete i celé.

8. Moderní architektura, kancelářské budovy

Teď píšu sice trochu obecně, ale co mě na Vídni (překvapivě a nečekaně pro mě) bavilo, jsou moderní budovy, mrakodrapy, jestli jim tak mohu říkat. Jelikož architekturu nestuduji, nerozumím jí a jen se na ni ráda dívám, pojmenovala bych to jen jako fakt kruťácký kancelářský budovy, ve kterých bych klidně ráda pracovala. Tyhle se konkrétně nachází na Gärtnergasse blízko centra, což je stále blízko v okolí centra, ale už v městském obvodu Landstrasse

9. Soviet War Memorial

Ve vedrech, jaké byly tento víkend v říjnu, je tohle místo vaše nejoblíbenější. Fontánka vás ocákne jen tak akorát, abyste byli osvěženi ale ne zmácháni. Jinak je to příjemné místo pro odpočinek, posezení, je odtud hezký výhled do ulice (viz. první fotka článku)

Tohle je konec všech míst, která jsme navštívili a líbily se nám. Chybí vám tam Belvedere? No na ten jsme trochu zapomněli a večer už jsme byli až moc unaveni, abychom se tam vraceli. Navštívili jsme některé parky, protože parky miluji, ale nic moc, i v Rychnově jsou snad lepší. Hradeckým parkům to nesahá ani po kotníky. A chybí vám tu rozkošné kavárničky s výbornou kávou a sachrem, které jsem slibovala v úvodu? Nenašli jsme. Za 15 km, které jsme nachodili pěšky, jsme nenarazili na žádnou kavárnu, která by nás zaujala. Zlatě v Praze, fakt. A Prater tam není záměrně, to nás teda moc nebere.

Souhrn: 

+Architektura

+Cena parkování

+Cena MHD

+Doprava (plynulost, možnost cesty do centra, přehlednost)

- Na slunečný den všichni až moc protivní

- Málo (nebo žádné) moderní kavárny

- Mimo centrum dost kekel

Jela bych znovu do Vídně? Ano. Na delší dobu? Ne. Je to jedno z mých oblíbených měst? Ne, je trochu bezduchá.

Většina fotek je focena Samsung Galaxy S8, ty trochu horší jsem fotila LG G3.